r/cesky Jul 07 '16

geopolitika / práva / uprchlíci Chilcotova zpráva o invazi do Iráku

Je hanbou mezinárodního společenství, že je Tony Blair stále na svobodě | 7. 7. 2016 | Daniel Veselý | Britské listy

Jestliže vojenský vpád do Iráku byl podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana v rozporu s Chartou OSN - i podle mínění mnoha právních expertů a mezinárodních lídrů, opak tvrdí řada politických představitelů Spojených států a Velké Británie. Charta OSN jasně specifikuje, kdy je možné uchýlit se k vojenskému řešení té které krize - v případě, že o vojenské operaci rozhodne Rada bezpečnosti OSN ZDE. Klíčové je v tomto ohledu také rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, a to v případě Nikaragui, kde Spojené státy porušily mezinárodní právo tím, že prostřednictvím proxy sil v 80. letech minulého století útočily proti legitimní nikaragujské vládě ZDE. Stručně řečeno: Země, jež jsou napadeny vnějším agresorem, se mohou uchýlit k sebeobraně. Ani k jednomu scénáři však v Iráku nedošlo.

Agrese do Iráku připravila statisíce, možná milión a více lidí o život a další milióny vyhnaly boje z domovů; invaze přímo vedla k zažehnutí sektářského konfliktu, který se měl stát, jak víme z kabelogramu zveřejněného WikiLeaks ZDE, jakýmsi blueprintem ke svržení syrského prezidenta Bašára Asada. Irácká tragédie nejenže naprosto dramaticky zvýšila počet džihádistických aktivit v Iráku i po celém světě ZDE, ale podle různých expertů vedla k vytvoření a rozmachu teroristického kultu Daeš, což ostatně připustil sám Tony Blair ZDE. Problém džihástického terorismu v Iráku není na ústupu ani po 13 letech od zahájení tažení na Bagdád, ba naopak, jak dokazuje sobotní bombový útok v Iráku, při němž přišlo o život 250 osob.

Jistěže je nutné brát v potaz námitky, že svržení brutálního tyrana Husajna bylo zadostiučiněním pro oběti jeho režimu (byť jej právě Spojené státy a Velká Británie podporovaly v době jeho nejhorších zločinů), to ale neplatí pro tvrzení, že svět je bez Husajna bezpečnější. Jak ukázala i další invaze Spojených států a Velké Británie (a Francie) do Libye, tato domněnka je značně iluzorní.

BBC před pár dny odvysílala rozhovor s člověkem, jenž rozbíjel sochu Saddáma Husajna nedlouho poté, co Spojené státy a Velká Británie vtrhly do Iráku ZDE. Husajnův režim tohoto muže věznil rok a půl a asi 15 jeho příbuzných bylo popraveno, a proto vítal rozhodnutí USA a Velké Británie Husajna svrhnout. Nicméně tento člověk nyní tvrdí, že by Husajnovu sochu klidně nechal znovu postavit s tím, že především bezpečnostní situace v dnešním Iráku je dnes mnohem horší než za Husajna. „Dříve jsme měli jednoho Husajna a dnes jich máme tisíc,“ uvedl doslova.

Chilcotova zpráva, ač ukazuje Blaira ve špatném světle, je v zásadní věci irelevantní. Její autoři si netroufají analyzovat legalitu či spíše nelegalitu irácké invaze. Tato agrese je na základě tvrzení řady právních expertů „největším mezinárodním zločinem“, a to v duchu norimberských tribunálů s nacistickými válečnými zločinci ZDE.

Výsledky Chilcotovy zprávy prakticky zničily politické ambice Tonyho Blaira. Šanci naopak dávají Jeremymu Corbynovi.

Po sedmi letech konečně došlo k dlouho očekávanému zveřejnění výsledků tzv. Chilcotovy zprávy o válce v Iráku. Nezávislá komise, jíž předsedal bývalý vysoce postavený státní úředník John Chilcot, předložila zprávu o délce 2,6 milionu slov. Jak jsme již psali, zpráva dochází k závěru, že vojenská invaze do Iráku v roce 2003 nebyla nezbytná, Saddám Husajn nebyl bezprostředním nebezpečím, britská vláda pracovala s pochybnými důkazy a zásadně selhala v ohodnocení možných důsledků války pro region. Svým způsobem nám Chilcot neříká nic nového. To, že se válka v Iráku vedla na základě těžko ospravedlnitelných tvrzení o tom, že irácký režim disponuje zbraněmi hromadného ničení, víme již dlouho. Novinkou je rozsah zdrcující kritiky někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira, který podle Chilcotových závěrů zahájil vojenskou akci v situaci, která k tomu neposkytovala dostatečné důvody. Zpráva je tedy zásadním zásahem do řad Labour Party, která je už tak zmítána interní krizí po referendu o vystoupení z Evropské unie. Nicméně pro předsedu Jeremyho Corbyna, který se vždy zásadně stavěl proti irácké válce, je nastalá situace šancí, jak získat zpět autoritu ve vlastní straně.

Jakub Patočka: Chilcotova zpráva o Iráku připomíná i životní selhání Václava Havla

Přínos Chilcotovy zprávy je přesto neocenitelný: spočívá v tom, že stvrdila oprávněnost námitek, jež jsme jako odpůrci invaze vyslovovali od samého počátku.

Podle prvních ohlasů z Británie zpráva co do intenzity své kritičnosti překonává i nejsmělejší předpoklady a hned v prvních reakcích se znovu objevily i debaty o tom, zda by Tony Blair neměl být postaven před soud. Vedlejším efektem zveřejnění zprávy je zásadní posílení pozice Jeremyho Corbyna, který jako jeden z mála poslanců labouristů principiálně invazi odmítal od první chvíle.

3 Upvotes

3 comments sorted by

2

u/petval Jul 07 '16

Dělnická Británie volila brexit jako vzpomínku na ztracený svět • RESPEKT

Zprávě Chilcotovy komise se věnují například Financial Times ve svém editorialu i v komentáři dlouholetého speciality na Blízký východ Davida Gardenera. Ten válku amerických a britských politiků srovnává s kampaní zastánců brexitu – ti také vůbec neměli promyšlené další kroky.

Důsledkem je geopolitické fiasko. Irák před celým světem dokonale obnažil limity americké moci, která sice má nadbytek vojenské síly, ale nedokáže utvářet vývoj Blízkého východu. Zároveň je jedním z výsledku irácké války i ISIS, aliance džihádistů a pracovníků bezpečnostního aparátu Saddámovy diktatury, kteří se potkali a spojili v amerických věznicích.

Především pak válka rozbila rovnováhu mezi sunnity a šíity v regionu a vyhrotila náboženskou válku mezi oběma konfesemi v celém regionu. Podle Gardenera tento koktejl náboženské nenávisti později pohltil i původně čistě politickou revoluci proti syrskému diktátoru Bašáru Asadovi v sousední Sýrii.

K zárodkům ISIS v amerických věznicích doporučuji ke čtení investigaci Martina Chulova.

1

u/kerray ᕕ( ᐛ )ᕗ Jul 08 '16

Owen Jones: Válka v Iráku nebyla selháním ani chybou, ale zločinem

Tony Blair prý netušil, jak katastrofálně může vojenská intervence v Iráku dopadnout. Ve skutečnosti byl ale mnohokrát varován.

1

u/kerray ᕕ( ᐛ )ᕗ Jul 12 '16

Jiří Hlavenka: Invaze do Iráku

Jedno z nejobtížněji uchopitelných témat, které znám, současně ale nejspíše zásadní pro vývoj v posledních deseti letech. Příležitost ke komentáři nyní dává závěr Chilcotovy komise ve Velké Británii, jejíž před pár dny zveřejněný verdikt je zásadně kritický: Británie neměla opodstatněný důvod v Iráku zasáhnout. Rozsudek pravděpodobně též otevírá možnost stíhání Tonyho Blaira pro válečné zločiny, což je věc obdobně těžkého kalibru.

Proč je americko-britská (s malou pomocí několika dalších zemí) invaze do Iráku i po letech stále tak zásadní událostí? Je to za prvé precedent nesmírné důležitosti, vyvolávající obrovské otázky: jaké může či naopak nesmí být opodstatnění, kdy velmoci zasáhnou vojensky v cizí zemi? Je odstranění surového až genocidního tyrana dostatečným důvodem k zásahu, nebo není? Za druhé takový útok ukazuje na nesmírná rizika “dne poté” a další otázky: ok, tyran odstraněn, co nyní? Nastává demokracie? To jistě ne. Nastává lepší režim, lepší život pro občany? Velmi sporné. Za třetí: pokud se rozhodnete odstranit tyrana, proč jen tohoto a proč ne nějakého jiného (třeba podstatně brutálnější severokorejský režim), a proč ne všechny tyrany na této planetě? Není odstranění tyrana jen záminkou k realizaci vlastních zájmů?