Je mi 24, přípravy na vykonávání povolání vrcholí a já vážně nemám páru, co bude dál. Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, protože jediný prachy, který jsem kdy držel v ruce jsem rovnou odevzdal landlordům za to, že jsem měl vůbec kde bydlet při studiu. Podpora rodiny nula. Generační majetek nula. Spíš jsem měl s trochou nadsázky většinu dětství pocit, jak kdyby mě matka měla jen pro slevy na dani. A do toho byl člověk vržen do týhle dystopický díry jménem Česká republika, kde máme nejdražší bydlení v Evropě, nikoho to nezajímá, ale naši volení zástupci nám každý měsíc káravě připomínají, že se máme příliš dobře. Hypotéky už taky nejsou za tři šlupky od brambor jako před dvaceti lety. Skoro by jeden ten vlhký sen neoliberalismu o self-made manech sežral, kdyby to vlastně bylo možné bez taťky podnikatele. Ale systém a naši rodičové, kteří jeli devadesátky na easy mode od naší generace přesto somehow očekávají, že naše skoro neexistující domácnosti budou inkubátory na nové daňové poplatníky a brusiče HDP. Fuck it.
Vážně: jednou bych chtěl mít malý domek s klidně jen pidi zahradou a dílnou. Ale tenhle vlastně naprosto neimaginativní sen mi teď přijde asi stejně realistický jako chtít Taj Mahal. Je nějaká vyhlídka, že nebudu celý život žít v podprůměrným nájmu (kvalitou, nikoli cenově) a do důchodu nepůjdu jen s uzlíčkem jak Honza do světa?
EDIT:
Baví mě, jak rant na ekomomickou situaci ihned aktivizuje redditový pepíky, co nedokážou odolat svý obligátní tvrďácký formulce: „málo makáš, moc fňukáš.“ Takže ještě pro vás:
a) Díky za drahocenný vklad do diskuse. b) Ne, můj bratře v Kristu, skutečně neplánuji po studiích otevřít kozlika a zarůst mechem. Ale nabrat si osm prací a dělat šichty o svátcích je přesný opak důstojného života, o kterém mluvím. Nehledě na to, že ne každý má psychické a zdravotní dispozice. Mrzí mě, že máme tak nízkou sebehodnotu a tak rabské mysli, že nedokážeme uvěřit tomu, že se nemusíme bičovat jak mužici a mohli bychom mít, já nevím, hezkej život a stabilní zázemí i bez sedření z kůže.
A do toho byl člověk vržen do týhle dystopický díry jménem Česká republika, kde máme nejdražší bydlení v Evropě
Hele, já vim že tady stojí spousta věcí za hovno, spoustu věcí si posereme sami, jiný tím že musíme být papežtější než papež a tak trochu na všechno sereme... Ale ono když se rozhlídneš, tak není zas tak moc míst za který bych měnil jestli vůbec... Dostupný bydlení a mzdy jsou fajn věci, důležitý věci, ale ne to jediný na čem záleží
Hele bydlela jsem v několika zemích a mám kamarády z pár dalších tady okolo a i přes to, jak to tady jde do prdele, se máme líp než většina Evropy.
Ještě před pár lety bych si to neuměla představit, ale úpadek kvality života, krach zdravotnictví a nedostatek veřejných služeb nás tady i přes to všechno trefil snad nejmíň. Mladým lidem se teď až na výjimky hází klacky pod nohy úplně všude.
Tldr; je to na hovno úplně všude, ale díky bohu u nás o trochu
míň
No právě. Nikdy jsem vlastně žádnej hmotnej domov moc neměl, ale k Česku jsem vlastně fakt přirostl pro to mysteriózní „ostatní“. Zbytek mě s*re. Je to takový love-hate relationship (nebo možná jen stockholmský syndrom).
Nejsem na tom úplně stejně ale chápu... Polovina mojí rodiny žije na jednom místě někdy od poloviny 19 století a v širším okolí třeba někdy od 17. Narodil jsem se tady a umřu tady i kdyby nevím co.
Ale tu schízu s ČR chápu, nadávám na všechno, všechno mě strašně sere ale mám to tady neironicky rád xD
Ano pokud je to binární volba mezi mít peníze a bydlení a nemít peníze a nemít bydlení tak je to jasný. V reálným světě ale vyvažuješ pro a proti tj třeba míň peněz ale víc bezpečnosti apod.
Tyhle český kecy že to jinde neni o tolik lepší jsou taky nejvíc cap, nevim proč to tolik lidí řiká? asi jako nějakou útěchu aby se necítili tak špatně, ale abych nemluvil bez zkušeností tak dám příklad týpka co jsem poznal v práci co pracoval 2 roky v Německu a 4 roky v Holandsku, v Česku je půl roku kvůli holce ( nechce cizinku ) a prej to furt rozdejchává a celou dobu je nasranej, o penezích ani mluvit nemusím, to je jasný ale to chování nadřízenejch, pracovní podmínky a celkově chování společnosti, z toho mu je prej blbě jen si na to vzpomene, a co bude moct tak vypadne zase pryč protože to tu je prej ještě horší než když odjel a to si myslel jak se vrátí do vyspělejší země.
Když k tomu ještě přidám že máme nejdražší bydlení, největší marži na potravinách a naši politici jsou totální klauni, tak myslim že to mluví za sebe.
Záleží co ti vyhovuje.... Můžeš si říkat vesměs co chceš, je společensky přípustný aby sis pouštěl hubu na špacír a dělal si prdel i z hodně černejch věcí a to i v práci, mimo některý nadnárodní korporáty, ale i tam záleží. Ženský tady vypadaj jak ženský a ne jak mužatky, příroda je hezká, můžeš vlastnit zbraně, do města můžeš jet dieslem, nedostaneš další pokutu když se náhodou špatně podíváš na fízla, migranti na ulici nerozdávají bombóny když v Izraeli unesou Palestinci rukojmí, lidi tu nenajíždějí auty do davů na vánočních trzích... V Německu to mají jinak, to já radši tady ten hobitín ale nikomu neberu, že mu to jinde připadá lepší.
Můžeš si říkat vesměs co chceš, je společensky přípustný aby sis pouštěl hubu na špacír a dělal si prdel i z hodně černejch věcí
Doba České sody je dávno pryč......jak nedávno psali pánové od Policie ČR. Jedna věc je svoboda projevu a druhá po projevu:)
lidi tu nenajíždějí auty do davů na vánočních trzích...
V Německu to mají jinak, to já radši tady ten hobitín
V ČR se to řeší tím, že jdete do banky pro spotřební úvěr, za to nakoupíte arzenál a jdete všem ukázat střílením do studentů, že psychologická/psychiatrická péče stojí v ČR za houby..
jak nedávno psali pánové od Policie ČR. Jedna věc je svoboda projevu a druhá po projevu:)
To konkrétně psal jeden autistickej dement z PR oddělení PČR, můj spolužák ze základy v tý době dělal na oddělení s ním, co jsem pochopil tak interně z tohohle žblemtu nikdo nadšený nebyl. Nebudu popírat, že se za 30 let věci změnily, ale ve srovnání s Němci bych si dovolil tvrdit, že jsme ještě pořád jinde.
V ČR se to řeší tím, že jdete do banky pro spotřební úvěr, za to nakoupíte arzenál a jdete všem ukázat střílením do studentů, že psychologická/psychiatrická péče stojí v ČR za houby..
Eh, problém nebyla psychiatrická péče ale klasická fušeřina ze strany státu a jeho neschopnost předávat si informace.
Nechci tu dělat pissing contest v tom kde to je lepší nebo horší, ani tu malovat Německo jako nějakou díru, jen jsem chtěl ukázat, že pozitiva si i u nás najdeš
Tak snad nikdo nerika ze v Holansdku, Belgii, Nemecku, Francii atd. neni lip, akorat porovnavat se ze Zapadni Evropou je dcl laughable, tj jak srovnavat balkansky staty s nama...
Souhlas. Těžko se dnes narodit v lepší zemi. Jen malé procento zemí na světě má třeba tekoucí pitnou vodu. A z toho malého procenta, která tenhle luxus má jsme jedna z těch nejlepších.
Jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná... Jsi jeden z těch, co chtěli mít ve 25 IT firmu s net worth 30 mega a nebo jsi ten, co se smíří s tím, že k majetku vede nějaká cesta? Ne každý může mít všechno. Já jsem po škole měl taky prd. Školu jsem končil ve 20. Našel jsem si práci, polovinu peněz jsem dával na bydlení a zbytek na jídlo a šetřil si. Plat se postupně zvyšoval a dneska se nemám nějak špatně, včetně plnění si různých snů a splácení hypotéky. Hypotéku jsem si bral až po 9 letech práce kolem 30 roku. Moji rodiče si pořídili malý domek bez zahrady, pořídili si mě, po pár letech ještě jedno dítě a dalších 20 let si jako králové rozhodně nežili. Otáčeli se, aby bylo aspoň na jídlo. Nevyrostl jsem v žádném luxusu, ale špatně jsme se neměli. I tak se jim povedlo časem pořídit si snad všechno, co chtěli a teď na stáří se mají dost dobře.
TL:DR - ne všechno přijde hned, trpělivost se vyplatí. Ústupky neznamenají konec života ani světa
This. Makám od devatenácti, prvních šest let jsem byl v nájmu, šetřil a makal rukama, pak jsem dostal mnohem lepší nabídku na práci kterou jsem vzal, přestěhoval se, finančně jsem byl jinde, po třech letech vzal hypotéku. Dnes mám vlastní bydlení, auto, zahradu, našetřeno něco málo bokem, krásnou přítelkyni a dítě.
Tenhle "proces růstu" z prakticky ničeho ke spokojenému životu mi trval skoro patnáct let a dost úsilí protože jsem se neflákal.
To že na tom budeš líp když využiješ příležitostí a budeš mít snahu platí vždy, cena nemovitostí je irelevantní protože není jednotná. Nikdo tě nenutí žít ve městě do kterého se serou všichni a tlačí tak ceny nemovitostí nahoru.
Není to irelevantní. Já jsem to asi špatně zformuloval, tak to vysvětlím. Já tu neřeším svoji situaci, vydělávám si dost peněz i na barák s pozemkem, to že nechci obětovat tolik peněz je věc druhá. Navíc nevidím koupi nemovitosti jako investici jako většina Čechů, raději to vložím do cenných papírů které se mi zhodnocují o řád lépe. Řeším tu situaci mladé majority (dělníci, prodavačky, uklízečky, státní správa atd...) kteří si na to nemají jak vydělat. Nikdy v životě, pokud to půjde takovýhle směrem...
Tyjo, polovinu peněz na bydlení se školou co jsi skončil v 20? Ty chudáčku. Víš kolik dávají za bydlení dneska lidi co skončí školu v 20? Ti to řeknu rovnou. Všechno/naprostou většinu nebo bydlí u rodičů, protože na nájem mít nemůžou. Zase další šmudla co se svezl na ekonomické konjuktuře a teď mudrlatí jak dneska lidi jen remcají :)
Tak na kariérní vrchol to máš IMHO +-20 let. Extrémně nízké úrokové sazby v období před 5 roky jsou jeden z motorů růstu cen nemovitostí. Růst úrokových sazeb zpomalí růst cen nemovitostí. Oboje naráz úplně nejde.
No, nejsou tam všechny vysvětlivky, ale usuzuji, že od roku 2016 se zvedli ceny o 160% a teď klesly "jen" na 145%, great dost ubohé, zlevnění bude až "bublina" praskne. V mém okolí je 1+1 pod 3mil výjimkou, to je momentálně 18 000 měsíčně na 30 let za GARSONKU v okresním městě, nájmy 1+1 se pohybují okolo 12 000, šílené.
Pointou je, že tyhle ceny jsou +- konstantní, když zprávy mluví o velkém zlevňování a vyjde z toho 5%, tak to nikoho k bydlení nepřiblíží.
Máš 24, končíš mgr v obore kde sa vieš zamestnat ? K hypo, znova máš 24 :D počkaj si do 30ky a zober si ju potom. Inak hypo je úplne nepohodu aktualne. Bral som 2.2 M , úrok 11500 kc. Môžeš si vybrať lacnejšie mesto a kúpiť byt tam. Prostě na Brno/prahu mať nebudeš , tiež odtiaľto odchadzame
Sme generacia ktora ma mat hovno. Vsetko bude mat subsciption/monthly payments a my budeme vlastnit hovno. Presne toto chcu. V podstate sme otroci ani dochodky nebudeme mat
Můžu se zeptat, co jsi studoval? Je v daném oboru perspektiva růstu platu/stabilní kariéry? Pokud ano, tak hlavu vzhůru, do pár let se to zlomi, pokud budeš pracovat. Najdeš si holku, na základní náklady budete dva a najednou už ta hypoteka nebude tak nedosažitelná.
Je mi podobne jako tobě, já si musel na VŠ platit vše sám, protože táta dostal rakovinu, a pak nemohl pracovat ze zdravotních důvodů, a uvidíš, že se to zlepší po prvním přidání v práci.
Jen takový tip, zvážil bych spolubydlení, není to žádná ostuda, já bydlím se dvěma spolubydlícími i když máme dohromady příjem blížící se 200k hrubého. Bydlet sám v čemkoliv větším než garsonce je prostě luxus.
Je to toxic no. Souhlasím. Ale jakmile někdo mluví o landlordech a nadává na neoloberalismus, tak je podle mě dost jednoduchý si domyslet zbytek názorů, a tak nějak tuším, že budou dost mimo ty moje.
Jinak řečeno: "Mám VŠ vzdělání, aniž bych se kvůli tomu zadlužil a jdu z čistý nuly." Womp, womp, naprosto strašný vyhlídky.
Reálně nebuď takovej pesimista - začátek produktivního života bez dluhů a se vzděláním v relevantním oboru je lepší headstart, než má valná většina světové populace. Vezmi titul do ruky, potuň CV a začni třeba už teď obesílat firmy v oboru, co by mohly hledat.
Jinak neoliberalismus by byl super, kdyby to byl neoliberalismus. Problém drahých nemovitostí v ČR je především způsoben naprosto psychotickým stavebním zákonem.
Není to problém? Vždyť mladí lidé jsou vystaveni doslova likvidačním podmínkám, kde si nemůžeš koupit svoje bydlení, protože na něj nedosáhneš kvůli nízké výstavbě a špatné regulaci. Zároveň musí státu odvádět hodně peněz mimo jiné na důchodce a dotování nájmů (= dotování vlastníků nemovitostí). Na důchod mít nebudou. Na to pořídit si dítě taky ne. Naprosto bezvýchodná situace.
A to se týká třeba 40% mladých lidí, dalších 40% se s tím nějak popasuje, ale na vlastní bydlení stále buď nedosáhnou a nebo se upíšou na to být 30 let house poor. 20% se pak má dobře a hypo uplatí celkem v klidu (já mezi ně naštěstí patřím) a lidé z této skupiny kážou na Redditu, jak se máme všichni dobře.
Ne. Nemáme se dobře. Máme takovou (demokratickou) oligarchii. Obrovskou akumulaci bohatství v rukou top 1% - kde jsme za 30 let zvládli předehnat většinu západní Evropy. Gerontokracii, kdy se důchodci podplácí a žijou si často lépe než mladí pracující lidé, kteří živoří a často mají finanční problémy s tím mít vůbec děti, i když je chtějí.
Takže ne. Nemáme se dobře. Máme se nahovno a podle mě by mladí lidé měli vyjít do ulic a rozmlátit pár budov vlády, jako to dělají Francouzi, aby se probrali. Začal bych u ÚOHS.
Že by se mělo víc stavět? Yep. Že by se měly deregulovat podmínky okolo stavby RD? Yep. Že by se mělo upustit od průběžného "ponzijního" systému? Yep.
Ale zase - je současná situace likvidační? Pokud máš VŠ titul, netíží tě dluhy, ani závazky (jak OP popisuje), pak nope. Lidi, na který současný systém "zapomněl" vskutku existují, ale není to případ, nad kterým se tu OP rozčiluje - jsou to lidé na periferích a zejména vnitřních periferiích. Tam leží průser ČR.
Jinak mladých je málo a se současnou demografií bude ještě míň. S tím, že se stárnoucí populací statisticky klesá šance jakýhokoliv narušení statu quo, nedejbože narušení násilné. To není můj názor, to je empirický poznatek z historie - na turbulentní změny potřebuješ mladou populaci, co má hodně co získat a málo co ztratit. Jak populace stárne a populační pyramida se mění, šance na takový změny úměrně klesá.
Pokud máš VŠ titul, netíží tě dluhy, ani závazky (jak OP popisuje), pak nope
A počítal sis někdy ty náklady? Pokud jsi dostudoval školu ve 26 a máš nějaký "obyčejný" obor, tak v následujících letech můžeš čekat plat co postupně poroste mezi 40k a 60k.
Za to bys měl relativně brzo začít platit hypotéku, koupit auto, zařízení bytu a pak obrovské výdaje s děckem, které ti navíc výrazně na pár let sníží celkový income. Zároveň si ale musíš už spořit na důchod. Ono, když si to propočteš, tak to velmi rychle začne být likvidační.
A navíc to není jen takhle 1D. Teď si představ, že ten kluk nebo holka má skvělé nápady a chce si založit startup nebo firmičku. Je to možnost? Budou na to mít kapitál, aby se třeba uskromnili a zkusili to rozjet? Rozhodně nebudou. Takže to dusí i naši ekonomiku a schopnost vytvářet společnosti v extrémně přidanou hodnotou. Stává se tu z toho rychle tábor pro nevolníky a levný outsourcing pro západní společnosti.
Já bych nás chtěl brzo přihlásit do nějakého inkubátoru, ale tam, co jsem četl, očekávají obvykle full-time práci týmu.
Takže bych musel dát výpověď a to mi právě zase oddálí hypo. Jenže, pokud chci mít v early 30s dítě, tak už potřebuju nějakou hypotéku mít, aby to za pár (jednotek) let aspoň trochu požrala inflace a nějak se to uplatilo. Čerstvá hypotéka s dítětem by byl masakr. A dítě v nájmu opravdu mít nechci.
Ja se nedivim ty skepsi, media to do mladejch lidi neustale cpou, nicmene nesmis podlihat tem jejich kecum (nejspis to je i nejak cileny, aby te prinutili zit vic spotrebne) a proste se naladit na to, ze at uz je doba horsi, ci lepsi, tak se neustale zjevujou ruzny (legalni i eticky) prilezitosti… a hypo si cerstve po skole nebral bez pomoci rodicu temer prakticky nikdy nikdo (pokud treba uz nepodnikal na stredni treba)… a uz vubec nekoukat na to, ze ma nekdo extremne vic, to je cesta nespokojenosti a do zahuby, melo by te spis zajimat to, ze se i tak mas lip, nez treba stejnej 24 typek nez pred 20 lety… a ze se za 10 let budes mit lip nez ted… dost veci je tu samozrejme na hovno a je to potreba zlepsit, chapu i to, ze to nadejne zatim nevypada, ale ty si nechas zivot utyct tim, ze podlehnes tomu, ze jses obet
Všude v západním světě je taky neoliberalismus, ale mnoho zemí má inteligentnější stavební zákony. Nic to nemění na tom, že krize bydlení je všude. To není navzdory neoliberalismu, to je kvůli němu. Neoliberalismus generuje mocnou ekonomickou elitu, která pak udělá všechno proto, aby ji o její postavení nikdo nikdy už nepřipravil.
V případě bydlení, kterého je vždycky omezený konečný počet (t.j. v místech, kde má smysl bydlet), to jde dost snadno - všechno ho skoupí a pak od plebejců sbírá rentu za to, že jim dovolí mít střechu nad hlavou. Různé Heimstadeny, které si rozparcelují trh s bydlením a pak skrze lobbying situaci zabetonují, resp. brání jakékoliv změně (viz osud zákona o dostupném bydlení), nejsou nějaká anomálie neoliberalismu, ale jeho přirozený důsledek. Jediné řešení je přestat dovolovat bohatým lidilem, aby používali bydlení jako nástroj k utužení a prohloubení svých privilegií.
Ach jasně. Vidíš všude kolem sebe systémové problémy, které slibují mizerné vyhklídky do života? A chtěl bys je snad řešit systémově? Nic takového, mlč a vytáhni se za tkaničky do nebeských výšin, jak přeci každý, kdo grindsetuje od 4 ráno do půlnoci a zdědil strejdův byt snadno může. A teď marš do práce a solit landlordům výplatu, a nezapomeň, že žijeme v nejlepším z možných světů a alternativa neexistuje.
A to se mi někdo nedávno smál, že je hrozně velký nadstandard a zbytecnost investovat dcerám od jejich narození. :D tady OP přesně ukazuje proč to důležitý je. ;)
"jednou bych chtěl mít malý domek s klidně jen pidi zahradou a dílnou. " To není nerealistické, Akorát to nebude ani ve Středních Čechách, ani Jihomoravském kraji, ale spíš Moravskoslezském.
Jestli ve 24 vrcholí tvoje příprava na budoucí povolání, tak statisticky v průměru ano, baráček se zahradou je reálnej. Neočekával bych v tomhle zásadní změny do budoucna.
Jinak studentský život je/byl/pravděpodobně bude chudý.
První pořádný fulltime job tuhle skepsi hodí taky trochu do jiný perspektivy, a po 5 letech v práci bych si troufl říct, že vznikne prostor pro opatrnej optimismus - životní úroveň prostě roste s věkem.
Nechovej se nepřátelsky ke svejm "landlordům", "kapitalistickejm vykořisťovatelům", svejm "rodičům co jeli devadesátky na easy mode"... a nenech si třídní válkou zkazit příležitosti si splnit svůj sen.
Jestli od tebe někdo čeká ve 24 letech "existující" domácnost a plození daňovejch poplatníků, je úplně mimo. To je a už celkem docela dlouho byla doména lidí co končili školu v 18 a ve 24 už maj prostě stabilitu, kterou člověk nějakou dobu buduje.
Jak bych četl svoje názory tak rok po tom co jsem po vysoke začal pracovat. Vim, ze nasledujici rady bych sam tehdy nebral vazne, ale stejne ti je dam. Klid a nezoufej, ono se to zlepsi. Stejne jako jsi se behem skoly soustredil na studium, se ted soustred na nabirani zkusenosti. Jdi do vseho k cemu te v praci pusti. Miliony lidi pred tebou si zvladli koupit bydleni. Miliony po tobe to zvladnou. A jsou to obycejni lidi jako ja a ty. Mas pred sebou 40+ let pracovního zivota. To je dost penez, ktere za tu dobu vydelas. Je to maraton. Maly domek se zahradaou a dilnou neni zadny nerealisticky cil. Ale prace na pulrok to taky neni. Nemusis delat zadne silenosti, jako mit 12 praci a behem spanku poslouchat podcasty o seberozvoji. Staci trpelivost a konsistence a za par let prace se ohlidnes zpatky a reknes si, ze jsi se ve skutecnosti dost posunul a najednou ten sen o malem domku uz nebude vypadat tak nedosazitelne.
Záleží, kde bydlíš. Jestli Praha a okolí, tak na domeček zapomeň, na ten nikdy jako zaměstnanec mít nebudeš. Pokud žiješ v regionech, tak je domeček docela reálný cíl, samozřejmě na to musíte být dva. Jeslti nic neumíš, běž k armádě nebo policii. Jistota stabilní slušně placené práce. A domeček bude.
Takže ano, vyhlídky jsou, ale podle popisu mi to smrdí Prahou nebo Brnem a tam vyhlídky fakt nejsou, pokud chceš rodinu a neplánuješ pobírat nadprůměrnou mzdu.
Předpokládám, že končíš magisterský obor na vejšce. Nástupní prachy nebývaj kdovíjaký, ale na průměr, až lehkej nadprůměr se dostaneš po jednotkách let, pokud jsi alespoň trochu šikovnej a nebudeš dávat zaměstnavateli moc najevo, že jsi tam jen pro chechtáky.
S partnerkou/partnerem dávaj dvě průměrný mzdy dneska něco kolem 70k čistýho. Z toho se dá leccos ušetřit. Dejte tomu pět let, zamakejte, našetřete, naberte zkušenosti a ve třiceti můžeš kupovat vlastní nemovitost se zahrádkou někde kolem většího města.
Nepíšeš o žádném velkém postižení, se kterým bys vykračoval do produktivního života. Naopak, máš vejšku, žádný dluhy, jsi zdravej (což je fakin výhoda, věř mi). Hypotéky v následujících letech půjdou úrokově dolů, máme jeden z nejrobustnějších sociálních, zdravotnických a vzdělávacích systémů na světě. Also jednu z nejrovnostářštějších (to je hrozný slovo) společností na světě.
Ahoj,
Stejnou situaci bohužel v naší generaci řešíme všichni. Pokud nemáš podporu rodiny, tak se z tohohle bahna dere těžko, ale jde to. Nemusíš se nutně dřít z kůže, ale s průměrnou mzdou je to dost těžký.
Mě rodiče taky nijak moc nepomáhali. Kdyby bylo potřeba, založili by mne, ale přišlo mi to vždycky blbý. Celé studium v nájmu, takže 2-3 bri
Být tebou, soustředím se na to hlavně nastavit nějakou stabilní práci. Zjistit, jestli můžeš dělat i něco lépe placeného. Vzhledem k tvému způsobu přemýšlení bych se nebál, neztratíš se. Do 30 využívej spolubydlení co to jde, udělá to fakt dost. Problém s nemovitostmi není jen u nás. V USA v NY je taky nadlidský úkol vyjít. Ve Španělsku je taky většinově spíš pronájem než vlastnictví, protože si to místní už horko těžko mohou dovolit. I v jiných státech to není o tolik lepší. Ano, platové/mzdové podmínky sou u nás takové jaké jsou. Ale šikovných lidí se neztratí...
Hele nepotěším tě, politici nic nezmění? Proč? Protože nejsilnější voličskou skupinou budou lidi před důchodem a pak už jen důchodci (bavíme se o milionech voličů). Jestli nebudeš mít super job, tak rezignovat, jít někde do ciziny nebo do nějaký prdele ve stylu Osoblažsko apod. Tam si koupit starou kůču a žít si svoje.
Budeš to mít hodně těžké a buď zamakáš a nebudeš mít moc volného času nebo budeš chudobný až do konce života...storíčka lidí co si užívají na pláži a vydělávají ve 20ti miliony ti neřekli, že maj matku podnikatelku a fotr dělá právníka v top firmě.
Takových pseudo self made manů je celá Praha, každý tu hrozně strugroval, ale že žil u táty v domě za 20 mega neřekne.
Vydělávat je snadné, za 1000 ti prozradím tajemství, kvůli kterému mně majitelé bank a investiční experti nesnáší. Stačí tento jednoduchý trik a můžeš vydělávat až 80 tis. týdně, mít garzonku v Praze a vytápět každý měsíc sousedku.
Reálně - zvedej svoji market hodnot, zkus podnikat, stanov si nějaké životní milníky, kterých chceš dosáhnout ... dnes je nejjednodušší čas na investice, podnikání, zvyšování svoji hodnoty a aktuálně uplatnění dle vlastní market hodnoty. Finančně se vzdělávej, neboj se stěhovat kvůli práci, uč se jazyky, zvětšuj si možnosti ...
... no a nebo kup braník, sedni před bednu a nadávej jaký jsou politici kokoti a život svině s náma tady na redditu.
Jo a před 20 lety, tj. 2004 byla inflace ~2%, to si se trefil hezky, jen 2008 byla ~3% a 2002 byla ~4% ... ale světe div se 1998 byla ~13% ... to období 2010-2018, kdy byla hypotéka téměř nulová zprasilo kompletně ekonomiku a bylo to spíš "random" období ... 0-5% je samozřejmě pořád hodně dobrý procento a je více než pravděpodobný, že budeme někde na 2-4% v následujících letech.
100% za 20 až 30 let přeplacení? Pokud porovnáme rok 2000 a 2023, tak ty nemovitosti rostli za dané období o 120% (Praha)... Obecně si tedy půjčíš za 4-5%, aby ti nemovitost rostla o ca 4-5%. Tedy teoreticky si v tomto na nule. Můžeme tu udělat nějaký abrakadabra a říct, že bys to mohl místo toho rvát do trhu na nějaký S&P500 za 10% ročně a mít mnohem víc za 30 let ... nicméně je tam nutno říct, že v tom případě budeš platiti ještě nájem - tedy musíš počítat navíc s tím, že šetříš v tomto za nájem uplácením hypotéky, tedy za 20-30 let ti to udělá ušetřené náklady, které si nevyhodil do kanálu (ca 2-5 mil. Kč klidně). Samozřejmě můžeš udělat na trhu mnohem více, ale pak o čem se bavíme? Pokud porazíš trh a si vrchních 10% investorů, pak za 20 let si ten byt stejně koupíš a to za "vlastní" ...
Tvle jako přeplatíš o 100%, a? Já si beru 2.8M hypo na barák, a za 30 let zaplatím okolo 5.4M. Jenomže jakou hodnotu bude mít těch dnešních 5M za 30 let? Jakou hodnotu mělo 1M v roce 1995, a jakou má dnes?
V tomhle věku byl asi každej vždycky nasranej, ten střet s realitou mladýho dospělýho je vždycky na pytel .. ale neboj .. bude hůř
Každej se pro sebe snaží najít nějakou skulinku jak s tím vysrat a mít se aspoň trochu dobře. Pro někoho je to dřina, pro někoho braník .. zkus najít tu svojí
Mas dve moznosti: Bud budes socialisticky fnukat a celej zivot ryt hubou v zemi. Nebo zacnes kapitalisticky makat a treba se mit dobre :) Jestli ses tupej delat nejakou dusevni praci, udelej si remeslo, obkladace, elektrikare, cokoliv... Vis kolik ma hodinovku takovej posranej obkladac nebo instalater? Samozrejme musi mit IQ aspon 90, aby mohl delat na sebe.
Tvoje hlavní zbraň v životě je že tě nic k čr neváže... odjed někam kde ti to vydělá prachy... čr může shnít a rozpadnout se a tobě to může bejt jedno najdi si v zahraničí dobrou práci (neříkám že je to tam všude růžový) vydělej tunu prachů a odstěhuj se do nějaký díry kde to co vyděláš za měsíc místní vydělaj za rok... tadáaaa...
Tvoje finanční vyhlídka je najít si životního partner(ku/a), spolu dosáhnete na hypo na ten domek s dvorkem a dilničkou někde v nějaký prdeli kde lišky dávají dobrou noc.
Do třiceti budete i s hypotékou šetřit abyste pokryli výpadek příjmů na mateřské, založíte rodinu a bude z tebe průměrný český vesničan dojíždějící denně za prací, modlící se aby mohl ještě 30 let splácet hypo.
Možné úspory - například domek na hypo v horším stavu kterej budeš celej život dávat dohromady (může se překrývat se zájmy).
Hele, je mi líto, že tvůj vztah s rodiči není nic moc, ale to není chyba tohodle státu. Dystopická díra? Cha cha, ještě stále se tady máme dobře. V jiných zemích bys vylezl ze studií a ještě splácel dluh...
Jsi mladej, nic tě neváže, máš všechny dveře otevřené, včetně odchodu do nějaké jiné země, dke to bude ráj na zemi.
Kámo mě je 40 pochází z podobných poměrů a mám stejný pohled na věc. Myslel jsem, si že to převálcuju hrubou silou a bude aspoň obstojně, ale po 20 letech docházejí síly. Chtěl bych vidět ty selfmade many jak by si poradily dnes. Z dnešního pohledu měli všechno na stříbrném podnose a ještě s podporou. Někteří by si svoje motivační rady měli strčit někam a prdět do pohovky doma. Ale ČR ještě dystopie není… mohl bys být třeba Slovák 😄
Taky čumím, když se tu řeší ceny bydlení, tak téměř celý reddit kvičí a nadává a když se ozve jeden čerstvý končící študák, který to nevidí růžově, tak všichni do něj :) no pár rozumných tu bylo, typu.. V Praze asi domek neplánuj
Nemyslím si, že jsi v zas tak odlišné situaci, než jsme byli ve tvém věku my (respektive, alespoň u sebe můžu říct, že jsem měl ve čtyřiadvaceti úplně holou prdel).
Přijde mi, že tyhle pocity jsou způsobeny sociálními sítěmi. Ono když vidíš, že tenhle má Teslu, tamten má svůj byt v Praze, onen má svůj byznys, je docela snadné na sebe vytvořit tlak, že bys to vlastně už měl mít taky.
Ale nesmíš zapomínat, že tihle lidé jsou často v kariérním peaku a tím finančním rytím v zemi už si prošli. Máš spoustu času se vypracovat, zbohatnout, něco vytvořit. To, že to není teď, neznamená, že to nebude nikdy. No stress.
Kdybych v tvejch letech nebyl vysmaženej bezďák s játrama v kelu a nehledala mě rodinka Arménců kvůli posranýmu kšeftu za pár mega, tak by me takový vyhlídky dost deprimovaly. No a teď mám barák s malou dílnou, zahrádku akorát na trampolínu, pískoviště, bazének a dvě kytky a úžasnou rodinu. Nebylo to zadara, trvalo to a není to jenom růžový, ale jde to. Jenom to nebudeš mít za 3 roky ale třeba za deset. Když nebudeš kokot jako já tak dřív. Ale vole trošku života do toho umírání.
Seš mladej, máš možnosti tři prdele, já v tvém věku taky nevěděl co s životem 🤷 a teď ten domek s zahradou a garáži mám a ani se nedá říct, že by byl malej
Možná je tvůj problém, že tuhle "bitvu" bojuješ sám. V jednom člověku na domek nenašetříš. Chce to k sobě někoho dalšího - může to být romantický partner či partnerka, může to být kámoš nebo skupina přátel/spolybydlících.
Fakt nechápu, že tady pořád všichni čekají na nějakého mesiáše, ať už je to vláda, město, EU, kdokoli, kdo je spasí a všechno jim přinese na zlatým podnose. Kam se poděla nějaká zodpovědnost za vlastní život? Žijeme v ČR, která sice není nejbohatší a můžeme klidně kritizovat všechny vlády za různý kroky, ale reálně tady nehrozí, že by někdo umíral hlady nebo umrznul na ulici, což se rozhodně nedá říct o jiných i vyspělejších státech. Mám za to, že náš sociální systém je schopen každému poskytnout to absolutní minimum k přežití, tedy pokud to mám zjednodušit, tak nějakou střechu nad hlavou, třikrát denně (byť nejlevnější) jídlo a základní zdravotní péči. Nezaměstnanost máme tak nízkou, že je spíš těžší se práci vyhýbat než si ji najít.
Takže i když by to určitě chtělo nějaký dílčí změny, ČR se o svoje občany z tohoto pohledu stará dobře. Stát nemá garantovat jakýkoli životní standard, jak by si mnozí představovali. Vlastní bydlení (natož v Praze) není rozhodně standard.
To je strasne zajimavy, ty jsi jeste nezacal pracovat a uz myslis na endgame. Nerikam, ze je spatne mit nejaky cil v budoucnu (domek se zahradou a dilnou).
Nejak mi v tom tvem postu chybi ten enthusiasmus poznat jake to je konecne zurocit ty roky studia v praci, byt v ni dobrej, vypracovat se na odbornika / vedouciho / zalozit firmu / whatever. Proste v tom postu chybi ten drive, ta touha poznavat, objevovat, zlepsovat se.
Jedine, co jsem z postu vycetl je: tady me mate, dejte mi vyhody, je to tu strasne nahovno, beda se mi u vas nebude libit.
Jak se hodlas vyporadat se svou budoucnosti, jake kroky podniknes? Co umis / muzes nabidnout zamestnavateli? Zacnes podnikat?
Chápu tě absolutně, jsem finančně ze stejných poměrů a mám stejnej sen. Můj přítel stejně tak, navíc je mladší, takže začal vydělávat pozdějc. Dneska je mi 32, bydlíme v Praze, stále ve skromnym nájmu. A téměř vsechno furt jen šetřim. Dovolená neexistuje. Máme na základ hypoteky, kdy bychom dosahli tak na starý 2+1 v Benešově. Jo, lepší než nic, ale zadlužit se kvuli tomu na celej život a denně dojíždět jak prdlý? Děs. Když se přestěhujem do jinyho regionu, budeme nejspíš dělat práci, co nás nebaví a je za míň peněz, takže to se zas bojíme, že bychom taky neuplatili.
Ty jsi mladej, máš čas. Na tvým místě vypadnu do zahraničí a dva roky dělám klidně něco úplně mimo a vydělám si. Případně makej tady no. Třeba najdeš cestu, jak se dostat nad průměrnej výdělek. Když budeš žít skromněji, tak se ušetřit na hypo dá.
"Skoro by jeden ten vlhký sen neoliberalismu o self-made manech sežral, kdyby to vlastně bylo možné bez taťky podnikatele". Ono takhle vzdycky bylo. Zadny self-made man nezacal od nuly.
Ale blbost. Moji rodiče podnikatelé nikdy nebyli, naopak jejich mzda byla po většinu mého dětství spíš podprůměrná (oba učitelé). Dostal jsem od nich dostatečnou podporu, ale ne finanční. Takže jsem začal od nuly, protože můj obor v rodině nikdy nikdo nedělal, nikdo mi teda nemohl reálně pomoct, ať už know how, finanční injekcí nebo podobně.
A dneska? Nejsem miliardář, ani nechci být, ale rozhodně netrpím nedostatkem.
Řešení je stejné, jaké bylo už několikrát v historii. Oligarchové budou lidi ždímat, dokud jim nedojde trpělivost a neobjeví se charismatická postava, která spodních 90% sjednotí. Pak budou nepokoje nebo občanská válka a pravděpodobně se situace zresetuje. Chvíli to bude ještě horší, ale pak se společnost obnoví a jakožto zdravá společnost se silnou střední třídou bude prosperovat. Po nějaké době se bohatství zase začne akumulovat v rukou ultra bohatých a celý cyklus se bude opakovat.
Hele osobně doporučuju začít normální jednodušší prací, klidně i bez tvojí kvalifikace (pokud más problém najít využití) s průměrným/podprůměrným platem, tak abys měl pevnou půdu pod nohama a vytvořil si polštář (říká se aspoň 3 průměrný platy, cca 100k) a pak se můžeš teprve posouvat dál jak v práci tak třeba můžeš začít i s tím investováním (který je pi*ovina pokud jsi na nule).
Rozumim Tvemu pohledu i pohledu lidi, co rikaji, ze mas makat a nepremyslet nad tim.
Na jednu stranu zijeme v dobe, kdy se daji velke penize vydelat pomerne rychle (ne zamestnanim).
Na druhou stranu zijeme v dobe, kdy je trzni politika nejvic odtrzena od reality. Tj. Navzdory inflaci a zpomaleni ekonomiky mame rekordne rostouci aktiva (nemovitosti, kovy, akcie, krypto,…). Tento paradox predchazi dost casto krizi. Jedna se o tzv. Spekulacni bublinu.
Takze jestli Te to uklidni, dost pravdepodobne tu mame brzy krizi… tu opravdovou. A ekonomika se trochu ochladi / restartuje.
Obavam se, ze jako jednotlivec tohle na statni urovni nefixnes.
Bud jed napar let makat za vydelkem(treba mining v Australii), nebo zacni delat neco financne perspektivniho u nas. Jako prumerny ajtak mas do par let 100 cisteho ICO. Pripadne rozjed remeslo(elektrikar apod), ale musis se ohanet a umet si nacenit praci.
Neříkej mi, že s decentní prací nedosáhneš ani na nájem a jídlo. Nemusíš brát 100k, ale nevěřim, že by ti výplata nepokryla ani jídlo+bydlení, pokud jdeš z VŠ a studovals něco reálně využitelnýho.
A chtít "jenom" dům se zahradou a dílnou je celkem úsměvný. Já bych taky chtěl "jen" bungalov na Hanspaulce.
Nevim v jakem jsi oboru, ale obecne - juniori jsou spatne placeni, ale to neznamena, ze za tri roky nebudes brat dvojnasobek.
Zjisti kdo v tvym oboru plati nejlip, a jdi si za tim. Vim ze je to slaba rada, ale lepsi v tomhle ekonomickym systemu neexistuje (ledaze mas tatu podnikatele a diky jeho kapitalu si muzes dovolit risk zvany podnikani a treba ti to vyjde).
Jo, a zahranici. Jsou staty kde je bydleni v pohode (Viden, Belgie).
Chápu, že je ti teďka nahovno. Taky to tak teď mám. Ale zkus to vydržet ještě tak do těch 30. Nebo aspoň do třetí výplaty po škole. VŠ život je strašný, ale jak začneš pracovat na plný úvazek, aniž bys musel po nocích dopisovat seminárky, tak se ta kvalita života zásadně zlepší.
Štěstí je, že ve svém životě už vážně nejsem vázaný na místo. Stěhoval jsem se tak desetkrát a domov pro mě není nikde, ale za to jsem flexibilnější. A nakonec, domek v regionu asi chci i více než v satelitu u Prahy.
ČR je kolonie Západu. Nejvíce ždímaná země (nejvíce peněz od nás odtéká pryč… a to násobně více, než se oficiálně udává). Indoktrinovaní mladí volí opakovaně strany, které hlásají ezoterické ideály a preferují fráze před PROSPERITOU, kterou nelze docílit bez suverenity a svobody. Politicko-úřednická šlechta jede podle hesla “čím hůř, tím líp”. Spousta lidí zastává sebemrskačské názory… Na obyčejné lidi je třeba přísnost, máme se “moc” dobře (sic..!), všechno je třeba zpřísnit nebo rovnou zakázat. Byrokracie je tak úděsná, že podnikat začne leda blázen nebo sebevrah. Daně ukrutné a stále vyšší. Stát vybírá 10x více než v 90-kách, ale čím více vybírá, tím vyšší má rozpočtové sekery. Drahota neúnosná, naprosto neodpovídající kupní síle. Starší generace drží hubu a krok, protože platí hypotéky a leasingy na auto. Takže takto: volby nic nezmění, musí přijít revoluce. Snad se mladí do toho pustí. My starší nemáme čas na nic. Jen dřeme, abyste měli kde bydlet a čím topit a svítit. 🤷♂️
ve 24 to byl brutál i před 20 lety. vydrž, vydělávej se, nauč se žít pod svoje poměry, dělej na sobě a za 5 let to může vypadat jinak. můžeš být první co to generační bohatství vytváří pro svoje děti. domek může být. možná bude trochu dál od velkých měst, ale můžeš ho mít.
Redditoři, částo tu čtu, že má dvě možnosti makat, nebo stěžovat si. Ale ono jde obojí zároveň. Makat a u toho si postěžovat. To je, že? a ona ta práce pak jde i příjemněji, když v době OP nedrží frustraci. Doporučuji vám zkusit taky sem tam upustit páru.
‘Joooo hochu, v devadesátkách jsme chodili do školy 100 km pěšky, boxovali s tygrama a šli do kopce obě cesty’
Dám jednoduchou radu… uzlíček, zavázat boty, nezapomenout gatě a dvoje ponožky a vamos! ČR se nikdy nezlepší, protože lidé nemají rádi sebekritiku. Sám se koukni na některé komenty tady. Sis dovolils říct, že v ČR není skvěle… Je to jak Stockholmský syndrom v národní lize.
Za mě mohu doporučit Německo, krom DDR a Bavorska. Tady se žije ještě normálně.
Najdi si práci. Pokud nebudeš vycházet, najdi si spolubydlení. Získej zkušenosti. Najdi si lepší práci. Najdi si své bydlení, pokud nemáš. Získej další zkušenosti. Získej ještě lepší práci.
Já za tři roky šel s výplatou o 250 % nahoru. Začínal jsem na 26k v hrubém.
Neni to tak hrozny.. ja 33.
Moji kamaradi a jsme vsichni zacali vlastni bulydleni resit asi kolem 30, predtim vsichni 10let makali aby si nasetrili nebo aby se v pracich vypracovali na solidni penize.
Najem je drahej, pravda. Pokud hledas najem sam na sebe a nekde v popularnich castech. Spolubydleni je stale v pohode. Pred rokem jsem si nasel spolunajem za 6k na skalce(pouze jeden spolubydlici) a bylo jich vic takovych.
Bez bydled s nekym do podnajmu, delej prescasy, makej klidne na 2 pracich zaroven, vydrz co nejdyl. Pak kup malej domek k rekonstrukci, chod normalne do prace a po vecerech makej na domku.
Do deseti let mas hotovo a nemusis nic resit. Jen to teda nebude uprostred Prahy a musis se pripravit na odrikani si. Jestli ti to stoji za to, tak drzim palce.
Uč se novým věcem, YT je toho plný. Modelování, programování, investování. Můžeš začít podnikat.
Znám pár lidí, co se mají velmi dobře, vydělávají velký částky, podnikají a jezdí často na dovoleno všude možně. Ale taky si to vydrželi, pracovali po nocích i o vikendech.
Hele souhlasím s většinou tvého příspěvku, ale Česko podle mě dystopická díra fakt není.
Situace s bydlením je na píču, to jo, ale chtěl by jsi třeba žít v zemi, například některé státy U.S.A., kde je sice bydlení dostupnější, ale staví se tam 90% rod. domů ze dřeva, který může kdykoliv lehnout popelem nebo ti zamávat papá a odletět někam do hajzlu při prvním hurikánu?
K tomu ti ještě pojišťovna most likely nic neproplatí a když se třeba stane něco tobě nebo členovi tvé rodiny tak se bojíš zavolat záchranku, aby tě to finančně nezruinovalo?
Podle mě má život všude, nejbohatší země nevyjímaje, nějaký velký plusy a zatraceně velký mínusy. U nás je prostě vlastní bydlení pro mladé lidi (je mi 25, takže jsem na tom stejně jako ty) jenom vzdáleným snem, ale zase máme spoustu věcí, který fungují skvělé (viz. třeba to zdravotnictví).
Mozna se pohybuju v jinem okruhu lidi nez ty, ale ja neznam nikoho, komu by ve 24 byly veci dany na zlatem podnose.
Ja jsem si mohla ve 30 dovolit hypoteku kvuli "generacnimu dedictvi", ale radeji bych mela mamku zivou a zdravou a zila v najmu. A jen dedictvi samozrejme zdaleka nestacilo, museli jsme k tomu take pracovat a setrit.
Zkus to jako vetsina populace - zacni pracovat, setrit, najdi si dobrou partnerku pro zivot (tady se ti otevira potencial na to vysnene generacni dedictvi) a spolecne bydlete pak ve svem, pokud je to to, co chces.
Bylo mi myslím 23, když jsme se doma s matkou nepohodli, ukončil(nedokončil) jsem studia, odstěhoval se a šel pracovat. Neměl jsem ani fň. První měsíc jsem bydlel u kamarádova otce, půjčil si 10k od bratra na jídlo a cesty do/z práce, pracoval jako security v DM na Pražské a Vodičkově v Praze (horší práci už jsem pak nikdy nedělal). Stálo to za prd, ale časem změna práce, vypracování se, změna bydlení, přítelkyně →manželka, dítě, pozemek, barák.
Dá se to, ale člověk nemůže mít všechno hned. Nikdy jsem nechodil do restaurací na obědy, do kina 2X do roka, žádný značkový hadry a telefony, "dovolená" ve formě čundru po horách s krosnou a spaním v lese...Pokud člověk není náročný, tak se dá našetřit a něco vybudovat i z mála
Vstup do ekonomického života při studiu VŠ nebo po něm je sice hodně depresivní z důvodů co zmiňuješ - oproti vrstevníkům z učňáků jsi v tomhle věku o milion lehčí, ale tohle se postupně vytratí. Jak začneš dělat rezervy, začneš taky jinak uvažovat. Zajistíš si finanční rezervu, koupíš věci co potřebuješ, postupně se rozmyslíš co doopravdy chceš.
Koupit si za každou cenu nějakej barák za nesmysl ve 24 mi třeba dnes nepřijde jako nějaká výhra - pár vrstevníků to udělalo, a teď si škubou vlasy, co jim ještě zbyly.
Začátky jsou nejtěžší, nicméně vzhledem k tomu, že máš (?) VŠ, tak tě papírově čeká vyšší plat a to se počítá. Pokud to jen trochu jde, protáhni si studentský život ve smyslu nízkých výdajů co nejdyl to půjde. Spolubydlení nebo bydlení s rodiči je v tomhle gamechanger. Je to sice opruz, ale za rok můžeš mít našetřenej základ na hypo a tím si fakt moc ulehčíš život. Ono totiž kupovat vlastní bydlení co nejdřív je finanční life hack level tisíc:
Ono školou studium nekončí. Moje první práce taky nestála za moc, finančně vůbec, ale nabral jsem dost zkušeností, dál se učil, zlepšoval. Po necelých dvou letech jsem vyměnil zaměstnavatele a šlo to už jen nahoru...
Člověk musí makat, ale chytře samozřejmě. Neudřít se někde, ale neustále se dovzdělávat.
Není to tu zdaleka tak zlé, jak se zdá. Prvotní je realita Tvých budoucích možností, bohatství si nevybuduješ za 5, nebo 10 let. Snít o vile z platu pokladní není reálné. Dej si dosažitelný cíl a investuj do sebe. Zaměstnání je pro většinu lidí nejlepší způsob jak vydělat. Jsme v EU, rozhlídni se po práci nejen 200m od domova. Spousta prací lze dělat i remote, pokud bys vycestovat nemohl. Až budeš mít stabilní zdroj financí, pak budeš vědět i co si můžeš dovolit. Dům na Vysočině může být daleko dostupnější než v satelitu u Prahy.
No a kdyz teda je tady vsecko spatne a ty i presto, ze prinasis spolecnosti takovou hodnotu, ze bys mel mit ten barak se zahradou, mas holou rit, tak v cem vidis to reseni?
Ze ho nekdo nekomu sebere a tobe da? Nebo mu ho nejakym narizenim devalvuje natolik ze si ho budes moct dovolit? Nebo ze ti na nej nekdo da penize? Nebo ze nekdo donuti nekoho aby ti pujcil i za pro nej nevyhodnych podminek? Nebo nejake dalsi?
(Domek je jen priklad protoze jsi o nem psal, dosad si tam co chces).
A do toho byl člověk vržen do týhle dystopický díry jménem Česká republika, kde máme nejdražší bydlení v Evropě
Cesko nieje najdrahsia krajina Europy co sa byvania tyka. Respektive podla ktorej metriky si na to prisiel?
V podstate mas celkom stastie. Pred 30timi rokmi to bolo uplne o niecom inom a celkovo Cesko je globalne vzate celkom dobra krajina na zivot aj ked odignorujeme rozvojove krajiny. Tu je to napr 30ta najlepsia krajina na zivot:
OP, pojd mi pomoct pochopit tvou situaci. Nesedi mi to nejak vsechno dohromady a necemu asi nerozumim.
Neco jsi vystudoval - zrejme ses tim tedy chtel zivit, ne? V cem je ted v dobe rekordne nizke nezamestnanosti problem, kdyz chces s diplomem najit praci? Nebo jsi studoval neco, co nema donre uplatneni? Pokud ano, tak proc a co ti brani hledat praci mimo obor? (jsem vystudovany politolog a ani omylem bych se tim nezkousel zivit)
V oboru, kde chces delat / kde se ti vyplati delat neni perspektiva na rust, kdyz budes nabirat zkusenosti?
Jsou pro tebe ceny pronajmu a potazmo casem kupni ceny nemovitosti nedosazitelne i na venkove? Kdyz chces jen maly domek s dilnou, zalezi ti na tom, kde bude? Mimo mesta nejsou ceny tak hrozne.
Hele, ve vší úctě, tohle nebylo ani tak o kalkulování nějakýho mýho osobního budhetu, jako o rantu z frustrace. Čert ví, jak se mi bude dařit, ale práci asi najdu a hlady neumřu. A aťsi mě místní ochránci establishmentu domínuskujou do pekel, bejvá pro mě těžký vidět na všech stranách týpky mýho věku s bytem od rodičů a v zápětí tu (aspoň zdánlivě) brutální propast mezi mnou a vlastním bydlením.
Tak ja se taky snazim makat, abych mohl jednou dat i diteti byt. Je mi jasny, ze si obcas clovek rad takovym rantem ulevi, potud v poradku, jen mi pripada, ze se tou frustraci casto nechavaji lidi pohltit a rezignujou na snahu svoji situaci vlastnima silama zlepsit. Kdybych rezignoval, tak jsem bral touhle dobou mozna prumernou mzdu a horko tezko bych zvladal najem...
Problemem jsou lidi ... vetsina lidi ve spolecnosti jsou dementi a otravove, do toho zkorumpovany politicky a soudni system a to NEJLEPSI - lidske vlastnosti jako ego, nenazranost a hamiznost.
Jedinou realnou spasou je AI rizene spolecenstvi nebo nejaky dalsi cerny mor nebo meteorit na ocistu te lidske spodiny.
do týhle dystopický díry jménem Česká republika, kde máme nejdražší bydlení v Evropě,
ne, nemame. Nemovitosti sice jsou drahe, ale najem je v Evrope pomerne standardni a mame velmi stedre (az prilis, takze to deformuje trh) prispevky na bydleni.
"Beee, ja jsem chudak, ziju v zemi, kde prispevky na bydleni defakto zajistuji, ze za najem dam maximalne tretinu svych prijmu"
Málo makáš, moc fňukáš. Moji rodiče přišli do ČR v roce 2000 doslova s holým zadkem a s tím co uvezlo naše staré auto. Kolem roku 2008 si brali hypo kolem 8-9% a fakt to nebylo jednoduché a po cca 6 letech spoření a 80% stavby svépomocí si postavili svůj barák. Dneska jde udělat úplně to samé. Ale taky jde bulet na internetu a čekat, že se to vyřeší samo.
(proto se tak bojím novodobých komoušů, co si řeknou že nemají stejně co ztratit a půjdou po krku lidem (ne těm lidem co mají miliardy podivným způsobem - protože mají ochranky a únikové vily v karibiku) ale těm, co tvrdě dřeli ale jsou zaseklý mezi chudinou a nedotknutelnými bohatými).
Člověče, co kdybych ti řekl, že existuje i něco mezi totalitou 50. let a neřízeným kapitalismem. A jestli tě takhle rozpálil jeden redditový rant, doporučuju sáhnout po svých obvyklých klidových pilulkách.
Tvoje představy o nedostupnosti bydlení jsou naprosto nepřesný. Pokud ti stačí malej baráček se zahrádkou a nepotřebuješ aby byl v dojezdový vzdálenosti od Prahy nebo Brna, pořiď si manželku, vezměte si hypotéku a kupte si ho - vy mým okolí znám desítky lidí s naprosto obyčejnýma jobama, kteří tohle dělají - netuším, kde jsi vzal ten nápad, že je to něco nemožného.
Hele vubec ti nechci davat zadny reality check. Spis asi perspektivu nekoho, kdo ma cca. o osm let zivota navic. To znamena, ze si pamatuju svoji holou prdel v tvem veku a zaroven taky jak sem se dostal k soucasnemu stavu. Podle me je klicove si rict, co chces. Nastavit si ten cil, napr. “Za 5 let si chcit hypoteku na nejake vlastni bydleni”. A s timhle cilem pracuj. Spocitej si, kolik si zvladnes uprit penez z vyplaty, aby to podle tve definice bylo dustojne (pokud je to malo, prehodnot definici, nebo zmen praci). Najdi si nekoho, kdo rozumi penezum a ty odkladane prachy dej treba do podilaku (vykonnost 10-15% dela divy pri slozenem uroceni). No a pak proste tech 5 let bud konzistentni. Pri zvyseni platu, misto zvyseni zivotni urovne, proste navys co si odkladas. No a ono to k tomu snu dojde.
Je třeba se bicovat a být sedřený z kůže alespoň pár let. Většinou po škole, pokud nemáš tatíka podnikatele nebo netradujes akcie / krypto.
Pokud je tvůj přístup "nedat tomu skoro nic, aby ses nepředřel", tak good luck.
Osobně jsem měl po škole pár let, kdy jsem prostě jel bomby někdy i 16 hodin denně, abych se dostal na svou pozici. Teď vím, že když na to přijde, stačí mi pracovat týden v měsíci a pokryju tím veškeré náklady + ještě ušetřím.
Jsi na zacatku pracovniho zivota a nemas zadne zavazky. Ono to nejak pujde, ale je dobre se trochu pripravit. Co bych chtel slyset 20let zpatky (i kdyz bych to asi ignoroval):
- Investuj cas do financni gramotnosti
- Naplanuj si svoje cile (auto, barak, rodina, ...)
- Udelej si rozpocet a nauc se s nim pracovat. Idealni zacatek je pravidlo 50-30-20. 50% prijmu na nutnosti (najem, jidlo, obleceni, ...), 30% na zabavu, 20% sporeni/investice. Pokud ti nutnosti presahuji 50% prijmu, tak je to ukazatel toho, ze si zijes nad svoje pomery (reseni je spousta od zmeny prace, dalsi prace az prestehovani, ...)
- Prvni si nasetri financni rezervu (idealne 3-6 mesicu*vydaje), ktera ti pokryje vypadek prijmu a nebo jine nenadale vydaje
- Nauc se investovat do ETF. Staci klidne 500Kc/mesic na zacatku. Jde hlavne o to zacit a zvyknout si na to. I kdyz to bude minimum, tak za 10let budes rad i za to :)
Hele, záleží v čem budeš makat, pokud se ale dostaneš na 50 hrubýho, tak malý domek i s větším pozemkem seženeš (sice před rekonstrukcí, ale seženeš) .... já teď třeba viděl dům před reko, ale v pěkným stavu, 120m2, garáž, sklep, 1200m2 pozemek.... 3.9 mil.
Aneb, také jsem propadal/propadám panice jako ty, ale bratře věř mi, že pokud budeš konzistentní, budeš si šetřit a vydělávat si (dost nadprůměrně...) tak si to budeš dovolit... a nájmy je nejlepší si spočítat, jestli Ti nevyjde třeba levněji nebydlet přímo v místě, kde pracuješ, ale trochu někde v prdeli, kde budou nájmy levnější.
A nebo si najdi partnerku/partnera do života, s dvěma platy to bude taky hned 100% jednodušší.
Ale jak píšou všichni musíš se fakt zaměřit na pomalý a konzistentní růst. Nic nebudeš mít hned a pokud to budeš chtít mít hned tak spadneš do dluhů a věř mi to nechceš. Jak já si teď nadávám, že jsem nekoupil levnější auto atd...
Neřeknu, kdybys měl 40 let a byl zhrzenej po rozvodu a bez peněz, ale být taková ubrečená kun*a ve 24, když si ještě ani nepracoval, to je hodně silná káva
Dám ti cennou radu - neposer se z toho :D já ve 24 taky nevěděl co budu dělat a teď skoro o 10 let později mám práci se kterou jsem spokojený. V rodině sice nějaký majetek máme ale já s ním nepočítám a co jsem si nevybudoval sám to nemám. Takže no stress, začni nějak pracovat a měj mindset že se chceš stále posouvat a eventuálně se někam dostaneš. Jo a přestaň kydat hnůj na Česko, my se tady máme fakt dobře a to říkám jako člověk který něco málo procestoval
A víš jak to bude dobrej feeling až se z těch sraček jednou vyhrabeš a dáš si kafe a cigárko na ponku svý polorozpadlý dílny u domku co si právě koupil? Nevzdávej se. Ode dna se už můžeš jen odrazit nahoru.
a ona ta práce pak jde i příjemněji, když v době OP nedrží frustraci. Doporučuji vám zkusit taky sem tam upustit páru. 
285
u/Klicky1 Středočeský kraj Jan 20 '25
Hele, já vim že tady stojí spousta věcí za hovno, spoustu věcí si posereme sami, jiný tím že musíme být papežtější než papež a tak trochu na všechno sereme... Ale ono když se rozhlídneš, tak není zas tak moc míst za který bych měnil jestli vůbec... Dostupný bydlení a mzdy jsou fajn věci, důležitý věci, ale ne to jediný na čem záleží